Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pohled zvenčí - tematika únorové revoluce v prózách Zdeňka Němečka, Egona Hostovského a Lubora Zinka
Malinová, Lenka ; Schmarc, Vít (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Autorka se ve své práci zabývá srovnáním tří próz od exilových autorů, Egona Hostovského, Lubora Zinka a Zdeňka Němečka. Romány Nezvěstný, Únor a povídku Stín spojuje tematika únorové revoluce v Československu roku 1948. Autorka se zabývá třemi základními tématy, která se ve všech třech prózách objevují: binárními světy a dualismem, zrazeným slovem a obrazem velkých dějin. Tyto objevené motivy jsou v práci usouvztažněny s obecnými principy exilové literatury.
Obrazy Prahy v dílech poúnorových exulantů
Kaprálová, Klára ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
ČESKÝ ABSTRAKT V diplomové práci mapuji obrazy Prahy v dílech tří spisovatelů, kteří emigrovali po roce 1948: Egon Hostovský, Zdeněk Němeček a Jiří Kovtun. Obrazy Prahy, v práci (re)konstruované jsou poměrně rozmanité, třebaže odkazují k témuž místu a k relativně úzkému časovému horizontu. V románu Egona Hostovského Nezvěstný dominují motivy, jakými jsou šeď, neostré kontury, divadelnost, panoptikum a svébytně pojatá metaforičnost únorové (tudíž také předjarně pošmourné) Prahy, u Zdeňka Němečka se jako stěžejní ukazuje intimní vztah vypravěče k hlavní postavě, úsporná dialogičnost, pohled shora, pochmurné ladění a pocit odcizení; v Kovtunově Pražské ekloze vládne ironie (ta je patrně také produktem výrazného časového odstupu od pojednávaných událostí), naturalistické prvky a válečná atmosféra. Navzdory rozdílným životním příběhům jmenovaných spisovatelů a jejich odlišné poetice je pojí nejen citelný vztah k Praze, nýbrž se jejich emigrantský osud protne v zajišťování provozu Rádia Svobodná Evropa, do jehož programu Slovo a svět přispívali svými postřehy a názory. Hlavní teoretické východisko diplomové práce představuje poetologie města v podání Daniely Hodrové (Citlivé město). Při interpretaci se neomezuji pouze na zmiňovaná literární díla (práce nebude tudíž výhradně poetologická), nýbrž zohledňuji také...
Literární konstrukce paměti a vzpomínání v díle Egona Hostovského
Zetová, Marie ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Práce se snaží o srovnávací interpretaci vybraných děl Egona Hostovského s důrazem na poetiku spojenou s tématy paměti a vzpomínání. Pozornost je soustředěna zejména na to, jakou roli paměť protagonistů sehrává při konstituci vyprávějícího subjektu a ostatních postav díla, na vztah mezi vzpomínkou a fikcí, resp. pamětí a imaginací, a na původ a funkci sentimentálních či nostalgických motivů, jež se v této souvislosti objevují. Jádro práce tvoří zejména četba Hostovského děl napsaných v období 30. a 40. let. Klíčová slova: Egon Hostovský, paměť, vzpomínání, narativní identita, fikce, nostalgie
Co zbylo z Půlnočního pacienta… Aneb Les Espions Henriho-Georgese Clouzota
Svobodová, Barbora
Příspěvěk se věnuje románu Půlnoční pacient od českého spisovatele Egona Hostovského a filmu Les Espions francouzského režiséra Henriho-Georgese Clouzota, jemuž kniha posloužila jako inspirační zdroj. Text stručně představuje genezi filmu, věnuje se vzájemné kompraci románu a filmového díla a soustředí se na recepci filmu a jeho kritické přijetí především ve francouzském prostředí.
Obrazy Prahy v dílech poúnorových exulantů
Kaprálová, Klára ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
ČESKÝ ABSTRAKT V diplomové práci mapuji obrazy Prahy v dílech tří spisovatelů, kteří emigrovali po roce 1948: Egon Hostovský, Zdeněk Němeček a Jiří Kovtun. Obrazy Prahy, v práci (re)konstruované jsou poměrně rozmanité, třebaže odkazují k témuž místu a k relativně úzkému časovému horizontu. V románu Egona Hostovského Nezvěstný dominují motivy, jakými jsou šeď, neostré kontury, divadelnost, panoptikum a svébytně pojatá metaforičnost únorové (tudíž také předjarně pošmourné) Prahy, u Zdeňka Němečka se jako stěžejní ukazuje intimní vztah vypravěče k hlavní postavě, úsporná dialogičnost, pohled shora, pochmurné ladění a pocit odcizení; v Kovtunově Pražské ekloze vládne ironie (ta je patrně také produktem výrazného časového odstupu od pojednávaných událostí), naturalistické prvky a válečná atmosféra. Navzdory rozdílným životním příběhům jmenovaných spisovatelů a jejich odlišné poetice je pojí nejen citelný vztah k Praze, nýbrž se jejich emigrantský osud protne v zajišťování provozu Rádia Svobodná Evropa, do jehož programu Slovo a svět přispívali svými postřehy a názory. Hlavní teoretické východisko diplomové práce představuje poetologie města v podání Daniely Hodrové (Citlivé město). Při interpretaci se neomezuji pouze na zmiňovaná literární díla (práce nebude tudíž výhradně poetologická), nýbrž zohledňuji také...
Kritický ohlas na poválečná díla Egona Hostovského
Zbořil, Jakub ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Kritický ohlas na poválečná díla Egona Hostovského se snaží zmapovat ohlas tří poválečných děl (Cizinec hledá byt, Osamělí buřiči, Nezvěstný) spisovatele Egona Hostovského v domácím, exilovém a zahraničním prostředí. Samotnému popisu kritického ohlasu jednotlivých děl předchází kapitola, která se snaží zachytit Hostovského tvorbu předválečnou a tvorbu válečnou, které mají na jeho pozdější dílo výrazný vliv. Výsledku práce bylo dosaženo kvalitativní analýzou dobových kritik, stejně tak díky publikovaným vzpomínkám samotného autora v autobiografii Literární dobrodružství českého spisovatele v cizině a díky dílům literárního kritika Václava Papouška. Z důvodu Hostovského exilového pobytu a s tím spojenou cenzurou jeho děl v Československu je období zpracovaných recenzí široké - od roku 1947 až po současnost.
Pohled zvenčí - tematika únorové revoluce v prózách Zdeňka Němečka, Egona Hostovského a Lubora Zinka
Malinová, Lenka ; Schmarc, Vít (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Autorka se ve své práci zabývá srovnáním tří próz od exilových autorů, Egona Hostovského, Lubora Zinka a Zdeňka Němečka. Romány Nezvěstný, Únor a povídku Stín spojuje tematika únorové revoluce v Československu roku 1948. Autorka se zabývá třemi základními tématy, která se ve všech třech prózách objevují: binárními světy a dualismem, zrazeným slovem a obrazem velkých dějin. Tyto objevené motivy jsou v práci usouvztažněny s obecnými principy exilové literatury.
Reprezentace světa očima dítěte
TALÍŘOVÁ, Elmira
Tato bakalářská práce se věnuje zkoumání vypravěčských strategií při reprezentaci světa očima dítěte v dílech českých (popřípadě světových) autorů 1. poloviny 20. století. Je zaměřena zejména na román Černá tlupa Egona Hostovského, román Janka Olgy Barényi a Bylo nás pět Karla Poláčka. Práce je pojata nejen teoreticky z hlediska vypravěčských strategií, ale i z pohledu dobového historického a kulturního kontextu, v němž dílo vzniklo.
Česká próza v periodě 1945-1948
HÜBELBAUEROVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zaměřuje na recepci existencialismu v českém prostředí v letech 1945-1948. V teoretické části jednu kapitolu věnujeme Václavu Černému a jeho chápání pojmu existencialismus. Budeme se věnovat odborným a teoretickým textům Jaroslava Červinky, Jindřicha Chalupeckého, Václava Navrátila, Jana Patočky a Ladislava Riegra, které téma zpracovávají. V praktické části bude analyzováno dílo Dušana Paly, Miroslava Hanuše a Egona Hostovského, budeme sledovat, zda jsou reflektovány principy existenciální imaginace a jakými prostředky je tato imaginace vyjadřována.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.